Knížka je poučením a vyprávěním o lucidních snech a praktickou pomůckou, pomocí níž se zábavnou formou naučíte probudit do sna a lucidně snít.
Lucidní sen je stav mysli mezi spánkem a bděním, kdy si naprosto jasně uvědomíte, že to, co prožíváte, je sen. Můžete v něm dělat zajímavé věci, prozkoumávat krajinu snů, pokoušet se ji měnit, porušovat přírodní zákony nebo vědomě komunikovat s dalšími postavami ve snu. K čemu je to dobré? Psychologové už vědí, že lucidně snící lidé jsou kreativnější, nezávislejší a v záplavě informací dokáží lépe identifikovat to podstatné. A to není v dnešní době k zahození. Pokud umíte lucidně snít, máte navíc také výjimečnou možnost poznat lépe jednu velice důležitou osobu. Sebe.
Bílá Kniha není úplně normální kniha, je to spíše interaktivní nástroj pomocí kterého by se měl čtenář naučit lucidně snít. Proto je potřeba s ní zacházet, tak jak se u ostatních knih nedoporučuje: Podtrhávat, kroužkovat, psát do ní, kreslit, nebo vlepovat obrázky. Bílá Kniha má tři části. V první se dozvíte nejprve trochu odborné věci ohledně spánku a snů (lucidních i nelucidních), pak zabrousíme na praktické zkušenosti a návody, jak se probudit do snu. Druhá část je tak trochu mystická, je to vyprávění o konkrétních snech, jejichž scénář byl vytvořen mimo naši běžnou realitu. Poslední částí knihy jsou bílé stránky, čekají na čtenáře, který je zaplní svými vlastními snovými zážitky, vzpomínkami, dohady, nápady a kresbami. Vzbudila jsem vaši zvědavost? To jsem ráda.
Kniha je určena pro úplně všechny, které zajímá fenomén lucidních snů. Spodní věková hranice je nejspíš trochu závislá na vzdělání, nejsem si jistá, kdy se děti začínají učit o mozku a budou ochotné si přečíst první odborné kapitoly. Zato horní věková hranice je neomezená. I moje sedmdesátiletá maminka úspěšně postupuje k vědomému opakovanému probuzení do snu. Dokonce bych řekla, že tento způsob tréninku mozku je pro seniory velmi prospěšný.
Knihu jsem se snažila maximálně přizpůsobit laickým čtenářům, i když doufám, že nezklame ani odborníky na slovo vzaté. Pracovala jsem s relevantní odbornou literaturou a také jsem oslovila dvě české kapacity: pana doktora Františka Koukolíka, neuropatologa a popularizátora vědy, a paní profesorku Alenu Plhákovou (psychologové i studenti psychologie stoprocentně znají její učebnice). Od pana doktora Koukolíka jsem získala velice cennou neurologickou studii lucidního snění a paní profesorka Plháková mi na dokončenou knihu napsala krátký posudek.