Loni jsem vydala svoji první knížku, Bílou Knihu lucidních snů, a na začátku tohoto roku vyprodala její první náklad. Přemýšlím teď o jejím rozšířeném vydání, protože jsem od té doby o kus pokročila ve svém pátrání po smyslu speciálního stavu vědomí, kterému se říká lucidní sen. Říkám si, že bych ji měla o tyto informace do dalšího vydání doplnit. Zajímá vás co jsem se dozvěděla nového?
Především jsem se ponořila do historie. Je totiž nad slunce jasnější, že lucidní sen prožívali lidé už velice dávno a tak jako já, nemohli nechat tento fenomén bez povšimnutí a bez záznamů. Myslím si, že je zřejmé, že nejen ve všech světových náboženstvích ať už je to křesťanství, taoismus, islám, hinduismus, buddhismus, židovské nauky, ale i v gnozi a hermetismu (což jsou vlastně spíše filozofické směry - zde nejde o víru, ale o vědění), můžeme najít stopy probuzení do snu a vizí, které jsou s tímto stavem spojeny. Jak už je mým zvykem, hledala jsem nejprve pomoc u někoho, kdo toho o historii náboženství a hermetismu ví více než já. Určitě chápete, že má dušička byla ve svém živlu, když jsem výše uvedené konzultovala se skutečnou legendou, s panem profesorem Nakonečným. Pokud se trochu orientujete v tématu, je zřejmé, že jsem nemohla začít jinde než u "Smaragdové desky" a Herma Trismegista.
Hermes Trismegistos ve svých promluvách k Tatovi říká:
" Kéž bys i ty prošel skrze sebe sama ven, synu, tak jako ti, kterým se ve spánku zdají sny – v tvém případě ovšem, beze spánku."
(Tajná řeč Herma Trismegista na hoře k synu Tatovi: O znovuzrození a slibu mlčení)
"Jedněm dal schopnost pochopit symbol světla prostřednictvím studia, druhé obdařil jejich vlastní silou, zatímco spí." (Chaledejská orákula)
které parafrázuje Synesios z Kyrenaiky (O snech, viz.poznámka)
"...jedněm dal symboly světla, ať vštípí je do sebe z nauk, jiné zas hluboko ve snách on vlastní svou zúrodnil silou." a vysvětluje
"Je to zřejmé? Stavějí naproti sobě dva požehnané způsoby poznání. První, praví, se vyučuje v bdělém stavu, druhý ve spánku. V bdění je ovšem učitelem člověk, kdežto někoho spočívajícího „hluboko ve snách“ bůh „vlastní svou zúrodnil silou“, takže v tomto případě je učení se a nalézání totéž. Tak je to „zúrodnění“ ještě něčím víc než uvedené vyučovatelné poznání z nauk."
Synesios říká i toto:
" I ty jsi byl zasvěcen do těch mystérií kde jsou dva páry očí ; ty, které jsou pod jsou zavřené, když ty, které jsou nahoře, jsou otevřené a naopak. "
Budu pokračovat citáty z knihy spisovatelky Marry Anne Atwood, A Suggestive Inquiry Into the Hermetic Mystery, kterou jsem objevila nedávno
"Lidská duše je víc než pouhý produkt těla; je jeho
nejvyšší dokonalostí, neboť je mezistupněm mezi dvěma
sférami."
" To, co najdeš, záleží na tom, čím se díváš."
S Hermem Trismegistem (jeho postava bývá spojována s egyptským bohem Thovtem, nebo židovským Enochem) souvisí samozřejmě filozofická nauka hermetika, která ale není jen podkladem a úhelným kamenem gnoze, ale současně i alchymie. Alchymii se někdy říká předvědecká nauka, obsahuje jak zjevnou část, kterou je vytváření Velkého Díla (Opus Magnum)pomocí přírodních a laboratorních procesů, tak i skrytou mystickou část, která vytváření Velkého Díla provází. Tato skrytá proměna probíhá uvnitř alchymistovy mysli a má psychologicko-filozofický podtext. Cílem Velkého Díla je přeměna obyčejného v ušlechtilé, mimo jiné prostřednictvím sjednocení -konjunkce protikladných principů. Tato transformace probíhá jak na materiální tak i na psychické bázi. Materiálním výsledkem je kámen mudrců, katalyzátor, který umožní přeměnit neušlechtilý kov ve zlato a připravit elixír nesmrtelnosti, transformace uvnitř mysli člověka je ukončena osvícením, skutečným poznáním vesmíru - přírody. Psychologickou částí alchymie se velice důkladně zabýval Carl Gustav Jung, který ji spojil s fenoménem nevědomí. Tím se kruh tak nějak uzavřel a já jsem se opět dostala k úžasnému tématu "nevědomí". Ano, nevědomí, to je ta část mé osobnosti kde sídlí Průvodce, ta část mé duše, ke které mám vědomý přístup v lucidních snech. Ale o tom až příště. Můžete se těšit na příspěvek o rodinném nevědomí.
A teď něco vědomého. Zítra nastává nejvýznamnější křesťanský svátek -Velikonoce (vzkříšení Krista), latinsky pascha , hebrejsky pesah , což vlastně znamená přechod, přerod, transformaci. Malinko se nabízí souvislost s textem výše, že?
V každém případě vám všem přeji krásné Velikonoce!
Pozn.1- Synesios z Kyrenaiky byl řecký novoplatónský filozof, básník a rétor, žák slavné Hypatie z Alexandrie. V roce 399–402 působil jako vyslanec Kyrenaiky na dvoře císaře Arcadia v Konstantinopoli.Synesios napsal mimo jiné i knihu "O snech", tuto knihu jako první dal přečíst Hypatii z Alexandrie, tvrdí, že ji napsal na jeden zátah k ránu, kdy se zdají "pravdivé sny". Knihu věnoval Obrazotvorné entitě (Fantastiké fyzis). Této entitě také daruje charistérion - zásvětní dar, který Řekové tradičně dávali bohům do svatyní. Myslím, že Synesiova Obrazotvorná entita je ta stejná inteligence za oponou snu, které já říkám Průvodce.
