Dealbate Latonam et rumpite libros

Tato věta patří k alchymickému emblému na titulním obrázku a je v latině. Emblém, jehož autorem byl lékař, alchymista a rádce Rudolfa II. - Michael Maier (rytiny ale vytvořil Matthaus Merian, zřejmě podle Maierových instrukcí), jsem vybarvila akvarelovými pastelkami. Doslovný překlad zní :„Učiň Latonu bílou a roztrhej knihy.“

Diskuze pod emblémem: "Mezi autory jsou tak velké rozdíly, že ti, kdo hledají Pravdu, zoufale hledají konec tohoto umění. Neboť alegorické řeči, které jsou samy o sobě těžko srozumitelné, jsou příčinou mnoha omylů, zvláště když se stejná slova používají pro různé věci a různá slova pro stejné věci. Kdo by se chtěl těchto obtíží zbavit, musí mít buď božského génia, aby dokázal vnímat Pravdu skrze mnohé temnoty, nebo musí mít nevyčerpatelné bohatství a trpělivost, aby experimentem zjistil, co je Pravda a co ne."

Latona je latinský přepis jména řecké bohyně plodnosti Létó, která byla matkou dvojčat Apollona a Artemidy. Maier o ní píše : "Latona byla totiž jedním z dvanácti hieroglyfických bohů Egypťanů, jejichž prostřednictvím byly tyto a další alegorie rozšířeny mezi ostatní národy. Jen málo z jejich kněží znalo jejich pravý smysl a význam, zbytek národa je používal na jiné předměty, které neměly povahu věcí, totiž na bohy, bohyně a podobně."

Zvláštní, že? Stejně jako alchymie. Víte kolik toho má společného lucidní snění a alchymie? Hodně. A možná ještě víc.

 

Takže se ponořme do doby Rudolfa II. Habsburského a do jedenáctého emblému z knihy Atalanta fugiens, česky Prchající Atalanta (aneb nové chymické emblémy vyjadřující tajemství přírody). Na obrázku vidíme břeh jezera a na něm se odehrává zajímavá scéna. Sedíci žena má kolem sebe dvě mužské postavy a dvě malé postavičky, znázorňující slunce a měsíc(den a noc). Žena drží oběma rukama měsíc, znamená to, že spí, ale přitom se otáčí ke slunci a má oči otevřené. Postavička slunce na sebe totiž upozorňuje, chytá ženu za nohu. Asi ji probudila, ne? Další dvě postavy, tentokrát mužské, dělají také záhadné věci. Jeden trhá knihy a háže je do bahna. Druhý se snaží hlavu ženy omývat vodou, pravděpodobně vodou z jezera. 

 

Pokud máte přečteno pár Jungových knih o symbolice ve snech, určitě si pamatujete, že jezero, moře, prostě voda obecně symbolizuje Nevědomí. Ale není to tak, že by to Jung pouze vypozoroval z těch tisíců snů svých klientů, které se snažil analyzovat. Nevědomí je totiž takto symbolizováno už od starověku. Co tedy můžeme říct po podrobnějším prozkoumání obrázku? Žena spí a přitom je vzhůru, pravý spánek jí omývá voda z jezera Nevědomí a jsou před ní ničeny knihy. Já bych tedy ten emblém přeložila takto: „Udělej noc jménem bohyně bílou (jasnou) a zapomeň na to, co víš z knih.“ Což vlastně zjednodušeně znamená : „Probuď se do snu!“. Ty dvě mužské postavy jsem vybarvila stejnou barvou, protože si myslím, že jsou oba vyjádřením jediné entity a tou je Animus. O Animovi (a Animě - k mužskému protějšku) se zmiňuje opět Jung v mnoha svých knihách. Doufám, že se nebude můj oblíbený a obdivovaný psycholog v hrobě obracet, když řeknu, že Animus je vlastně moje (v Nevědomí skryté) dvojče, které za mě, mimo jiné, právě v Nevědomí lobbuje. Do Anima se sice promítá také odvrácená a nevědomá stranka naší povahy (temnota, zlo, co si nosíme v duši, takový protiklad našich viditelných vlastností, který může vyplavat na povrch třeba v afektu), ale jsem přesvědčena, že každý Animus svou ženskou polovinu miluje a snaží se jí v rámci svých „nevědomých“ možností vždy pomoci, proto říkám, že je to takový lobbista v krajině Nevědomí.

No a ty roztrhané knihy, co k tomu dodat? Když se probudíte do snu je všechno jinak. A pokud zažijete lucidní snění na plné pecky, svět už nikdy nebude takový jaký býval.

PS: Bohyně Latona: Hérodotos se zmiňuje o jejím chrámu v Egyptě, který měl být připojen k plovoucímu ostrovu zvanému "Khemmis" v Butu (Dolní Egypt, v deltě Nilu východně od Alexandrie), jehož součástí byl také chrám egyptského boha, kterého Řekové uctívali  jako Apollóna. Tam, jak Hérodotos pochopil, byla bohyně, kterou Řekové uznávali jako Létó (Latona), uctívána v podobě Wadjet (Uto). Staří Egypťané bohyni Wadjet většinou znázorňovali jako kobru - ureu(často okřídlenou). Někdy ji zobrazovali také jako štíhlou ženu s kobrou na čele. Egyptsky wadjet znamená modrou a zelenou. Je to také název pro známé „Eye of the Moon“. V pozdějších dobách byla bohyně Wadjet skutečně často zobrazována jednoduše jako žena s hadí hlavou nebo jako žena nosící uraeu.

Hieroglyfy Wadjet : Kobra, Kobra + slunce, Horovo oko

 

© Markéta Jurištová 2022