Lucidní sen: Kamarádka a Green Day

Do snu se zpravidla vzbudím tak, že si uvědomím nějakou nesrovnalost v průběhu nelucidního snu. Stalo se mi ale před pár dny, že jsem k ránu usínala (po krátkém probuzení) a už při přechodu do spánku jsem uslyšela dětský zpěv. 

 

Věděla jsem hned, že je to sen, bylo to opravdu velmi brzy, ještě jsem vnímala i ložnici a spícího manžela vedle sebe.Ten zpěv byl jakoby prozářený sluncem, tak čistý, ale slova si už nepamatuju. Bylo to velmi zvláštní, ještě se mi nikdy předtím nic podobného nestalo. Vstala jsem tedy a šla se podívat ven z okna, abych zjistila, odkud ten krásný a milý zpěv přichází. Z okna jsem viděla rozkvetlou louku a za ní řeku. Na břehu stála nějaká žena s malou holčičkou, která si zpívala. Žena byla celkem mladá a vesele na mě mávala a volala jménem, bylo jasné, že se známe. Holčička si sedla na houpačku zavěšenou na strom a začala se houpat. Vyletěla jsem z okna ven za nimi. Bylo mi to velice příjemné, říkala jsem si, že je to jako kdybych sem opravdu patřila, že je fajn tady mít kamarádku. Žena se mě hned zeptala, jak se pořád mám a co dělám a pochválila mi šaty, které jsem měla na sobě. Pak mi začala něco vyprávět. Líčila mi, jak někam šla, kdo tam byl, proč tam byl, co měl oblečeného a jak se tvářil. Nepřišlo mi to vůbec důležité a moc jsem ji neposlouchala. Měla jsem totiž pocit, že ještě musím rychle (než se znovu probudím) tu nádhernou krajinu prozkoumat. Byla jsem netrpělivá a proto jsem jí řekla, že si ještě někam potřebuji zaletět. Rozloučila jsem se s ní i s tou malou holčičkou a vyletěla k obloze. Bohužel jsem se pak ihned probudila.  

 

Během dne (po probuzení) jsem si vyčítala, že jsem si nevyslechla, co mi ta žena říkala, i když mi to v té chvíli nepřišlo dost zajímavé. Snová krajina, ze které jsem se tak brzy probudila, byla moc krásná, plná slunce, květin, stromů a díky té ženě-kamarádce jsem věděla, že sem patřím, že ta krajina je něco jako můj druhý domov. Když jsem tak o tom přemýšlela, napadlo mě , že bych asi měla trochu zvolnit svou aktivitu v lucidních snech (a možná nejen v nich). Měla bych přibrzdit a víc naslouchat lidem kolem sebe…jsem totiž moc šťastná, že je kolem sebe mám.

 

Dodatek: 

O pár dní později jsem opět při ranním zdřímnutí uslyšela zvuk. Tentokrát to byla nějaká hlučná orientální muzika, ale místo abych se probudila do snu, vzbudila jsem se do reality. Myslela jsem si, že tu hudbu slyším z blízké stavby, kde už se pracovalo a dělníci si vůbec nelámou hlavu s tím, kolik jde hodin. Manžel mi pak ale během dne potvrdil, že ze stavby se určitě žádná hudba neozývala (to by je šel napomenout). Takže jsem se šla ráno napít a ještě jsem pak zkusila usnout. Podařilo se a já jsem ještě zabrala. 

Do snu jsem se probudila po chvíli, kdy jsem si během snu o návštěvě Anglie uvědomila, že majitelka penzionu vypadává z role a chvíli mluví anglicky a chvíli česky. Docela mě to naštvalo, protože jsem si nemohla vzpomenout na nějaké anglické slovíčko. Dost jsem se zapotila, při vysvětlování a opisování jinými výrazy. A ona, když jsme šly po schodech nahoru z kuchyně, klidně přešla na češtinu. To by vás taky dostalo!Upozornila jsem ji, že už jsem vzhůru a začala se jí vyptávat, co má v mém snu za úkol. Nechtěla se se mnou o tom bavit, tvrdila, že neví, že mi k tomu nemá co říct. Že nemá žádný úkol. Trochu jsem se ji snažila rozmluvit, byla jsem přátelská, dokonce jsem ji začala česat její bílé (trochu mastné)vlasy a ona mi nakonec řekla, že mi tedy něco prozradí. “ Víš, ten Green Day (Deal ?!) je to jinak, jde o něco jiného, pokazili to. Prostě to totálně pokazili, je to špatně.” Než se mi podařilo se zeptat na podrobnosti tohoto zvláštního sdělení, scéna se změnila. Byla jsem v nějakém prostoru, něco jako obrovský tubus z látky.

Takže tak, něco je špatně. Přeberte si to.

 

© Markéta Jurištová 2021