Co víme o zvířecích snech?

Asi vás také napadne při pohledu na spící zvířecí mazlíčky: “ Zdají se jim sny, když spí? A jestli ano, tak o čem?” Já jsem si všimla, že moje kočky ve snu občas trhají packami, jakoby běžely. To stejné jsem pozorovala i u pejska mých rodičů, který ještě ze sna poštěkával. Známý řecký filozof Aristoteles už více než 300 let před naším letopočtem napsal: „Zdá se, že sní nejen muži, ale i koně a psi a voli; ano, ovce a kozy a všichni čtyřnozí tvorové, kteří rodí živá mláďata; a psi projevují své snění štěkáním ve spánku.“ 

Vypadá to, že se Aristoteles nemýlil. Bylo zjištěno, že REM fáze spánku, u které byl prokázán snový doprovod, se vyskytuje u všech suchozemských savců s výjimkou ježury australské. Proč má ježura australská výjimku, nevím, ale zřejmě i kdyby uměla mluvit, o snech by vám toho asi moc neřekla. Zajímavým výzkumem zvířecích snů se zabývali v 60 letech minulého století dva francouzští vědci, Michel Jouvet a J. F. Delorme. Možná víte, že při spánku máme paralyzované svaly (kromě očních) a proto, když se nám zdá, že třeba běžíme, ve skutečnosti se nehýbeme. Zvířata to mají stejně, proto výše uvedení vědci zablokovali pokusným kočkám část mozkového kmene, který způsobuje spánkovou paralýzu. Kočky pak ve spánku pobíhaly, lovily, chovaly se agresivně, prostě svým chováním předváděly to, co se jim zdálo. Takže díky tomuto výzkumu víme, že zvířata sní o svém běžném životě - o tom co dělají, když jsou vzhůru.

Ale fyzický pohyb není jediným způsobem, jak nahlédnout do snů a to nejenom zvířecích. Neurologové mají v dnešní době mnoho způsobů jak zkoumat stav mozku při spánku a snění, mohou humánně nahlédnout do elektrických a chemických aktivit mozkových buněk u zvířat i lidí, když spí. Matthew Wilson, profesor neurověd na MIT (Massachusetts Institute of Technology), a postgraduální student biologie Kenway Louie trénovali krysy, aby běhaly po kruhové dráze. Za odměnu pak krysy dostaly jídlo. Vědci sledovali mozkovou aktivitu zvířat během úkolu a ve spánku. Zatímco zvíře běhalo, jeho mozek vytvořil charakteristický vzorec aktivních neuronů v hipokampu, což je oblast mozku, o které je známo, že se podílí na tvorbě a kódování vzpomínek. Oba vědci poté zkoumali více než 40 zaznamenaných REM epizod krysího spánku. Asi na polovině těchto záznamů našli jedinečný podpis mozkové činnosti, který byl vytvořen při běhu zvířete. Korelace byla tak blízko, že vědci mohli zrekonstruovat, kde by spící zvíře bylo v bludišti, kdyby bylo vzhůru a také, jestli zvíře sní o tom, že běží nebo stojí na místě. Tyto vzpomínky byly přehrávány přibližně stejnou rychlostí, jakou je krysy zažívaly, když byly vzhůru.

Biologové z Chicagské univerzity Amish Dave a Daniel Margoliash se podívali do mozků pěnkav a objevili něco podobného. Tito ptáci se nerodí s melodiemi svých písní uloženými v mozku, své písně se musí naučit. Bylo zjištěno, že když jsou pěnkavy vzhůru, zapojují se při zpěvu konkrétních not určité neurony v části jejich předního mozku. Vědci tak mohli určit, která nota byla zpívána, na základě vzorce zapojených neuronů (zapojení neuronů je viditelné na EEG) a rekonstruovat celou skladbu od začátku do konce. Později, když ptáci spali, se Dave a Margoliash znovu podívali na elektrickou aktivitu v této části jejich mozků. Zapojení neuronů nebylo úplně náhodné, neurony se aktivovaly popořadě, jakoby pták slyšitelně zpíval píseň, notu za notou. Dalo by se říci, že pěnkavy cvičily své písně, zatímco spaly.

 

Takže o čem asi tak sní můj kocourek Snoopy? Možná o tom co dnes dělal, možná se ve snu učí, jak dělat ještě větší lumpárny, nebo třeba sní o kočičím ráji. Víte jak vypadá kočičí ráj?

Především je tam spousta kartonových krabic všech velikostí. Krabice jsou samozřejmě otevřené a v některých jsou polštářky. Takový krabicový nebeský ostrov, ve kterém kočky bydlí. Také je tam nekonečně mnoho kožených sedaček, aby se po nich dalo válet a brousit si o ně drápky. V kočičím ráji nesmí chybět použité froté papuče, houbičky na nádobí, korkové zátky, lesklé náušnice a malé plyšové myšky na hraní. Kolem dokola je veliká zahrada se spoustou stromů, keřů a záhonů s hráškem, šantou a bájnou bylinkou na které rostou výborné nakládané olivy. Jsou tam koberce a koberečky, na schovávaní a značkování a také květináče na vyhrabávání hlíny a shazování z čehokoliv dolů. Kočky jsou tam v tlupách, dvojicích, nebo i jako samotáři, můžou si dělat co chtějí a kdy chtějí. Takže spát celý den a v noci řádit. A možná tam mají i kopie svých lidí, kterým dovolí, aby je hladili, mazlili se s nimi a nosili jim kapsičky Felix, případně vyčesávali kožíšek.

Třeba se jednou se svými zvířecími mazlíčky naučíme komunikovat tak dobře, že nám řeknou, o čem se jim zdá, a jestli ví, že se jim to jen zdá :-)

© Markéta Jurištová 2021

 

https://news.mit.edu/2001/dreaming

https://www.bbc.com/future/article/20140425-what-do-animals-dream-about