Lucidní sen: Jak vlastně funguje lucidní snění?

Už jsem se zmínila, že pokud chceme porozumět, co nám chce naše podvědomí (nebo nějaká jiná inteligence) říct, musíme přijmout řeč symbolů. Není to snadné a ne vždycky pochopíme (aspoň já) o co “go”. Už jsem si na to několikrát stěžovala do éteru, že jsem prostě nechápavá a bylo by lepší, kdyby věci byly řečeny jednoduše a jasně. Že je to složitější, než to vypadá, a řeč symbolů asi není úplně špatné řešení, jsem pochopila o několik dní později.

 

Nedařilo se mi tehdy v noci spát, určitě to taky znáte. Vím, že jsem několikrát zabrala, ale vždycky jsem se po nějaké době probudila. Byla jsem taky dost naštvaná, že budu ráno vypadat jak zombie, no a to jsem už vůbec nemohla usnout. Klasika. Až k ránu se mi to konečně podařilo. Měla jsem hned několik lucidních snů za sebou, ale jen velice krátkých.Třeba jsem seděla u počítače a zírala na úvodní stránku Seznamu, věděla jsem, že se mi to zdá a říkala jsem si, že je to síla, jak mám tu stránku vypálenou do mozku. Mezi jednotlivými lucídními sny jsem byla chvilkama vzhůru, ale byla jsem tak unavená, že jsem hned zase usínala. Při jednom “záběru” jsem viděla bílou hlavu svého táty, díval se na mě a ptal se, co je to se mnou. Věděla jsem, že se mi to zdá a byla jsem si jistá, že kdybych teď cokoliv řekla, zase se vzbudím. Chvíli jsem se na něj civěla a čekala až se trochu víc ponořím do snu. Pak jsem ten bílý přízrak oslovila: “ Tati, vím, že to nejsi Ty. Promiň, že jsem nic neřekla, ale potřebuju se trochu vyspat. Chápeš?”, pak mě ještě napadlo, že bych se mohla na něco zeptat. “ Když už vypadáš jako můj táta, můžeš mi, prosím říct jak to vlastně funguje, to lucidní snění?”. Bílá hlava se proměnila v nějakou dutou věc se součástkami a já jsem se rázem ocitla u pultíku recepce v nemocnici. Vyslechla jsem si dlouhou odbornou přednášku plnou lékařských latinských výrazu od nějaké lékařky. Měla jsem sice radost, že mi sděluje jak funguje mozek a všechny hormony při lucidním snění ale vůbec nic jsem si nepamatovala. Říkala jsem si v duchu: “No výborně, tak tohle je fakt skvělý, (jak říká můj kamarád ze Slovenska: ani obraz ani zvuk), už teď nevím ani slovo!” Nakonec mi ta doktorka oznámila: “Umíš si představit, kolik už jsi dneska dostala tabletek na lucidní snění?” Tak to jsem jí musela dát za pravdu, těch lucidních snů jsem měla za sebou opravdu dost. Ještě jsem ji požádala, aby mi to všechno napsala na lístek, abych si to mohla přečíst v bdělé realitě a ona mi dala do ruky suchý lístek z nějakého stromu. Pomyslela jsem si: “Hmm, tak super!” Takže, i když jsem informace o lucidním snění dostala jednoduše a jasně, stejně si je nepamatuju. 

 

Když jsem se pak probudila, byla jsem vyspaná do růžova, ani stopa po ponocování. Paráda! Mimochodem na úvodní fotce k tomuto příspěvku je západ slunce do Indického oceánu -Mauricius…tam se asi dlouhou dobu nepodívám…leda tak ve snu :-)

© Markéta Jurištová 2021