Lucidní sny a analytická psychologie

Není pochyb o tom, že lucidní snění jako objektivní stav mysli existuje. Jak ale vlastně funguje,  je stále spíše záhadou a vůbec není jisté, že to kdy zjistíme. I proto jsem svoji knihu nazvala „bílou“. Lucidní snění je jako málo popsaný list - mapa se spoustou neznámých/bílých míst (trochu se to rýmuje). Domnívám se, že tento stav úzce souvisí s analytickou, hlubinnou psychologií, tedy že souvisí s naším nevědomím (podvědomím).

Znáte jméno slavného švýcarského lékaře a psychoterapeuta Carla Gustava Junga? Jeho práce a pojetí psychologie je mi velice blízké. I když jsem zatím spolehlivě nezjistila, že by to někdy přímo uvedl v některé ze svých knih, či poznámek, mám dojem, že i on prožíval lucidní sny a čerpal z nich inspiraci.  Stejně jako on si myslím, že sny nám mohou pomocí symbolů říct mnoho zajímavého nejen o nás samotných, ale i o světě kolem nás. Výkladem snů se lidé zabývali od nepaměti. I v dnešní době se dá jistě koupit nějaký ten snář. Já se ale domnívám, že nejlépe si své sny můžeme vyložit každý sám, jen je třeba pochopit řeč symbolů. Kdo jiný ví, než my sami, nad čím doopravdy hloubáme, čím se trápíme? Ale určitě se může stát, že i když nad nějakým snem budeme přemýšlet a otáčet ho ze všech stran, vysvětlení ne a ne se objevit. Proto není na škodu si o svých snech, nejen lucidních, občas popovídat s ostatními lidmi. 

Tak si představte, před pár dny jsem měla zrovna jeden takový zapeklitý lucidní sen. Začal jako běžný sen, byla jsem v práci a něco psala na počítači. Napadlo mě, že se mi to možná jen zdá a začala jsem testovat realitu. Nechtěla jsem být moc nápadná (co kdyby to náhodou nebyl sen, že?), tak jsem jen opatrně zkoušela jestli moje ruce nevykazují nějakou bizarní změnu. Moc mi to nešlo, proto jsem se ještě podívala, co mám na sobě oblečeného. Bylo to náhle jasné. Tak příšernou halenku bych si na sebe NIKDY nevzala! Vstala jsem od stolu a všem jsem oznámila že odcházím, protože se mi to jen zdá. Pak se obraz změnil a já jsem byla na ulici u nějakého obchoďáku, kolem byla spousta lidí. Podívala jsem se na oblohu a tam byla kosmická loď. Ne nějaké UFO, ale prostě taková normální, klasická raketa. Upozornila jsem na ni ostatní. Najednou byl okolo mě dav lidí a dívali jsme se vzhůru. Kosmická loď začala měnit směr a místo stoupání začala klesat. Letěla přímo na nás, ale vůbec jsem se nebála, protože to najednou vypadalo, že je to jen model lodi a ne skutečná loď. Lidé okolo se ho snažili chytit, ale on mířil ke mě. Dav se rozestoupil a mě se do natažených rukou pomalu sneslo zelenožluté jablko, ve které se ta kosmická loď proměnila. 

Jestli máte někdo tušení, co by to mohlo symbolizovat, napište mi email. Jsem moc zvědavá na vaše nápady.

© Markéta Jurištová 2021